přeskočit navigaci


Katedra informatiky a geoinformatiky


  Obhájené bakalářské práce  

2011

Modelování krajiny Mostecka ze starých map [11/2011]

Studentka: Edita Pončíková, vedoucí BP: Ing. Jan Pacina, Ph.D.

Cílem práce bylo zhodnocení vývoje krajiny v okolí dolu Československé armády na Mostecku pomocí metod geografických informačních systémů. K vyhodnocení budou použity mapy III. vojenského mapování, ze kterých bude použit výškopis pro tvorbu digitálního modelu terénu. Dále budou fotogrammetrickými metodami zpracovány letecké snímky z roku 2008, na základě kterých budou vyhodnoceny změny reliéfu krajiny a krajinného krytu.

Modelování krajiny Chomutovska ze starých map [11/2011]

Student: Jakub Kyšák, vedoucí BP: Ing. Jan Pacina, Ph.D.

Pomocí metod geografických informačních systémů a dálkového průzkumu Země můžeme sledovat vývoj krajinné struktury. Hlavním tématem této práce je zhodnocení vývoje krajiny na Chomutovsku, ke kterému došlo vlivem těžby hnědého uhlí.Díky podkladům, které byli k dispozici, a díky speciálnímu softwaru bylo možno vytvořit rekonstrukci krajinného krytu v období 1938, 2008 a tyto výsledky vizualizovat pomocí prostředků geografických informačních systémů. Výsledné analýzy dále umožňují prezentovat rozdíly georeliéfu v průběhu těžby uhlí a vypočítat četnost jednotlivých kategorií krajinného pokryvu v zájmové oblasti včetně zobrazení percentuálního zastoupení těchto kategorií graficky.

Retrospektivní monitoring krajiny v oblasti Mohelnice v Krušných horách [11/2011]

Studentka: Klára Jarošová, vedoucí BP: Ing. Jitka Elznicová, Ph.D.

Krajina prošla v minulosti mnoha událostmi, které způsobily určité změny struktury krajiny. Práce je zaměřena na retrospektivní monitorování a následné zhodnocení těchto změn, a to především změn v osídlení v oblasti Mohelnice. K vyhodnocení změn byly použity mapy stabilního katastru z roku 1843 a letecké snímky z let 1946 a 2002. Analýzy byly prováděny v programu ArcGIS Desktop10. Jednou ze zásadních historických událostí byla i 2. světová válka a situace po roce 1945. Díky těmto událostem z pohraniční obce Mohelnice u Krupky odešlo veškeré německé obyvatelstvo a došlo k úplnému zániku zástavby, které dříve tvořilo 11% modelového území. V návaznosti na tuto změnu se přeměnila dříve využívaná pole(43%) na louky a pastviny.

Hodnocení vývoje krajiny v katastru obce Vysoká Lípa s využitím archivních leteckých snímků [11/2011]

Student: Pavel Novotný, vedoucí BP: Ing. Jitka Elznicová, Ph.D.

Předkládaná bakalářská práce se zabývá sledováním a hodnocením časoprostorových změn vývoje krajiny v katastrálním území Vysoká Lípa za pomoci geoinformačních technologií. Pro hodnocení byly využity historické letecké snímky z roku 1938, 1953, 1989 a ortofotomapa z roku 2008. Rastrová data byla ručně vektorizována a následně analyzována. V práci byly použity zejména prostorové analýzy a statistická hodnocení. Na základě výsledků Lze pozorovat, že antropogenní vlivy na krajinu se od roku 1938 stále snižovaly. Prostorové změny v krajinné pokryvu na celém katastru byly zanedbatelné, změny byly zjištěny hlavně v okolí obce Vysoká Lípa.

Časoprostorové změny struktury krajiny v oblasti PR Stará Oleška [11/2011]

Studentka: Marie Halušková, vedoucí BP: Ing. Jitka Elznicová, Ph.D.

Bakalářská práce se zabývá sledováním a hodnocením časoprostorových změn vývoje krajiny v oblasti přírodní rezervace Stará Oleška v letech 1953 až 2008. K hodnocení byly použity staré mapy, historické letecké snímky a současné ortofotomapy. Rastrová data byla ručně vektorizována. K analýze byly použity prostorové analýzy a statistická hodnocení. Výsledky provedených analýz byly použity ke stanovení zásadních změn krajiny nejen z pohledu hlavní zájmové oblasti přírodní rezervace, ale též celého katastrálního území Stará Olešky, neboť území přírodní rezervace je ovlivňováno i svým okolím. Byl analyzován vývoj rybníka Stará Oleška od 19. století po současnost.

Sociální, ekonomické a ekologické důsledky procesu suburbanizace v ČR na příkladu vybrané oblasti [11/2011]

Studentka: Ing. Renáta Tomková, vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Bakalářská práce se zabývá problematikou suburbanizace v zázemí hlavního města Prahy. V teoretické části popisuje historický vývoj suburbanizace až po současný stav a její důsledky projevující se v oblasti společenské, ekonomické a zejména ekologické, kdy mohutnou výstavbou je zasažena krajina a její ráz. V praktické části je představen rozvoj města Černošice, významné obce těsně za hranicí Prahy. Závěr práce se v souhrnu zabývá pozitivními i negativními dopady suburbanizace a možnostmi řešení, jak je zmírnit.

Časoprostorová analýza změn struktury krajiny v katastrálním území Milá [11/2011]

Studentka: Věra Bozetická, vedoucí BP: Ing. Vladimír Brůna

Zhodnocení vývoje krajinné struktury modelového území. Výsledkem jsou interpretace v definovaných třídách z různých časových úrovní a jejich zhodnocení, které se vztahuje k příčinám změn vybraných tříd v čase a prostoru. Výsledky jsou prezentovány v prostředí mapového serveru - http://mapserver.ujep.cz.

Problematika eroze a její hodnocení pomocí geoinformačních systémů [5/2011]

Student: Jiří Brychta, vedoucí BP: Ing. Jan Pacina, Ph.D.

Podmětem k vypracování této bakalářské práce byl autorův půl roční studijní pobyt v rámci programu Erasmus na Fachhochschule Osnabrück, kde studoval půdní fyziku a simulační modely HYDRUS pro simulaci pohybu vody, tepla a rozpuštěných látek v pórézním prostředí a také vyhodnocování potenciálního rizika vodní eroze v ArcGis. Tato práce se zabývá celkovým pohledem na problematiku povrchové vodní eroze. Zejména jejími druhy, faktory ovlivňujícími její vznik a průběh, důsledky a také základními metodami vyhodnocování, především univerzální rovnicí ztráty půdy USLE. Důleţitou součástí práce je praktická ukázka vyhodnocení eroze v programu ArcMAP a vytvoření modelu, pomocí kterého bude moţné na základě informací z dostupných geodatabází pro celou ČR jednoduše vyhodnotit mapy potenciálního rizika vodní eroze jakéhokoli území v globálním měřítku.

Využití GIS pro podporu rozhodování ve vodních hospodářství v okolí části toku Metuje [5/2011]

Student: Petr Schiller, vedoucí BP: Ing. Jitka Elznicová, Ph.D.

Bakalářská práce si klade za cíl zdůraznit důležitost geografického informačního systému jako podpůrného produktu při rozhodování ve vodním hospodářství. Úvod práce obsahuje rešerši odborné literatury, dotýkající se řešené problematiky. Součástí projektu je popis sběru, zpracování atributových a geografických datových zdrojů a následné implementace na mapový server UJEP. Podrobně je nastíněna problematika metadat a udržení dat v aktuálním stavu.V závěru jsou prezentovány možné výsledky z mapového projektu

Hipoturistika jako součást agroturistiky [5/2011]

Studentka: Ivana Gregorová, vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Bakalářská práce na základě odborné literatury v úvodě specifikuje používané základní pojmy a význam agroturistiky a její dílčí formy hipoturistiky v rámci rekreačních aktivit. Součástí hodnocení jsou současné možnosti a formy financování hipostezky a podmínky pro jejich realizace. V praktické části je prezentován návrh hipostezky pro hipoturistiku na konkrétním příkladu v okresu Česká Lípa. Podnětem pro lokalizaci do tohoto okresu je hojný výskyt koní v jeho obcích, kterými by měla navrhovaná hipostezka procházet. Dalším důvodem výběru území je jeho krajiný ráz a bohatost památek, které pro účastníky putování v sedle koní zvyšují atraktivitu této aktivity.

2010

Využití statistických metod k modelování vývoje znečištění ovzduší na Mostecku

Jméno studenta: Michaela Krejná, Vedoucí BP: Ing. Jan Popelka, Ph.D.

Tato bakalářská práce se zabývá časovým vývojem imisí SO2, NOx, O3 a PM10 na Mostecku. První část práce popisuje sledované území, charakteristiky vybraných znečišťujících látek a jejich vlivy na zdraví člověka a zdroje znečištění. Další část uvádí hlavní činnosti institucí na úseku vyhodnocování dat znečištění ovzduší na Mostecku a výsledky mobilního imisního monitoringu. Poslední část je zaměřena na číselný a grafický popis vývoje časových řad z měřící stanice v Mostě a Litvínově za období 2001 – 2008 a nalezení nejvhodnějších a nejkvalitnějších modelů pro modelování vývoje časových řad jednotlivých znečišťujících látek. Nejvhodnější modely pro modelování a předpovídání budoucího vývoje časových řad jsou vybírány z dekompozičních modelů, modelů SARIMA a Wintersova exponenciálního vyrovnávání.

Statistická analýza vývoje vybraných kvalitativních ukazatelů řeky Bíliny

Studentka: Radka Vlčková, Vedoucí BP: Ing. Jan Popelka, Ph.D.

Bakalářská práce na téma „Statistická analýza vývoje vybraných kvalitativních ukazatelů řeky Bílina“ popisuje vybrané parametry jakosti vody a jejich základní statistickou analýzu, včetně vývoje v čase. Teoretická část zahrnuje bližší charakteristiku vodního toku Bíliny a zásadní zdroje znečištění řeky na zvolených profilech. Dále je zde začleněna obecná klasifikace jakosti vod, přehled sledovaných ukazatelů jakosti a zpracování dat o vodě. Praktická část je zaměřena na statistickou analýzu dat, týkající se provedení popisné statistiky a grafického zpracování údajů. Analýza vývoje jakostních ukazatelů je založena na využití modelů aditivních a multiplikativních. Ze tří sledovaných profilů je nejméně zatíženým profilem VD Újezd – přítok a nejvíce profil Ústí nad Labem. Podmínky reziduí modelů časových řad splňují lépe kratší časové řady. Z tohoto důvodu jsou vhodnější pro modelování minulého a předpovídání budoucího vývoje.

Digitální 3D herbář – flóra údolí Klučanky

Student: Tomáš Vondra, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D.

Tato práce se zabývá tvorbou barevných stereofotografií cévnatých rostlin a jejich částí, které byly nalezeny a určeny při floristickém průzkumu na lokalitě Klučanka v CHKO Broumovsko. Tyto fotografie slouží jako materiál pro tvorbu digitálního 3D herbáře.

GIS jako nástroj pro podporu činnosti městské policie

Studenta: Petr Zálešák, Vedoucí BP: Ing. Vladimír Brůna

Bakalářská práce má za cíl sledovat možnosti využití dat z prostředí GIS pro vyšší efektivitu činnosti městských policií obecně. Je však koncipována na podmínky městské policie Chomutov tak, aby ukázala možnosti spolupráce mezi jednotlivými organizacemi města následně pomocí této spolupráce zlepšila činnosti k zajištění bezpečnosti ve městě. Bakalářská práce popisuje jednotlivé informační systémy, které analyzuje a zabývá se možností využití dat těchto IS. Kromě popisu stávajících systémů práce představuje možnosti vytvoření dalších IS, které by vyplnily nedostatky současného stavu. Závěrem zhodnocuje splnění stanovených cílů a to z pohledu úspěšnosti projektu, který naplnil smysl této práce. Zhodnocení je provedeno na lokální úrovni města Chomutov i na úrovni městských policí všech statutárních měst.

Geografický výzkum rurálních periferních oblastí Karlovarského kraje a jejich diferenciace v současném socioekonomickém vývoji

Student: Vít Cibuzar, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Práce je zaměřena na výzkum periferních oblastí Karlovarského kraje v řádu obcí. Výzkum vychází ze statického poměřování několika různých ukazatelů (lesnatost, progresivita ekonomické struktury, časová dostupnost, nezaměstnanost apod.). Poté jsem vyhodnotil zjištěné výsledky sledovaných ukazatelů a graficky je zaznamenal do map. Po vyhodnocení perifernosti či jádrovosti jednotlivých obcí jsem se pokusil navrhnout určitý model řešení k povzbuzení periférií v rámci programu rozvoje venkova.

Historické jádro města Litoměřice

Studentka: Zuzana Gáboriková, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Tato bakalářská práce se zabývá historickým jádrem Litoměřic. Práce obsahuje charakteristiku města, dále zhodnocuje využití objektu a ploch nacházejících se v městské památkové rezervaci. Popisuje kulturní a občanský život v historickém jádře, který je spojen s lukrativní částí města, ale zároveň může být omezující v souvislosti s výstavbou či úpravou objektu. Při terénním průzkumu jsem shromáždila data. Tyto data jsem použila a vytvořila mapy s použitím programu GIS. Tyto mapy znázorňují strukturu a funkce objektu městské památkové rezervace v Litoměřicích.

Sociokulturní zařízení města Pelhřimov a jejich význam pro občany města

Studentka: Zuzana Klokočková, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Předložená bakalářská práce se zabývá hodnocením významu kulturních zařízení města, a změnami, ke kterým došlo za posledních několik let. Kulturní zařízení jsou součástí hmotného prostředí města, ale v nich provozované kulturní aktivity ovlivňují využití volného času populace a formují vztah a sounáležitost obyvatelstva k sobě navzájem, a rovněž vztah k okolnímu prostředí k sídlu a bydlišti. Práce popisuje historicky dané skutečnosti až do současnosti, protože v oblasti kultury spolu minulost i současnost velice úzce souvisejí. Na základě dotazníkového šetření mezi občany, který byl součástí práce, byla zkoumána i míra spokojenosti s kulturní nabídkou v modelovém území Pelhřimov, a to se zaměřením na kulturní zařízení nejzajímavější pro zdejší mladou generaci. První část bakalářské práce se zabývá specifikací pojmů souvisejících s kulturou a kulturními zařízeními. Druhá část je věnována městu Pelhřimov a jeho kulturním zařízením a v závěru je vyhodnocení dotazníkového šetření z hlediska vývoje a atraktivity kulturních zařízení v období posledních několika let.

Druhé bydlení na Plzeňsku

Studentka: Eva Agapová, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Druhé bydlení je nejen forma využití volného času a rekreace, ale také využití původně bytového fondu. Tímto způsobem bydlení bylo zachráněno mnoho chátrajících objektů, zajímavých z hlediska vesnické architektury a struktury osídlení vylidňujících se vesnic a obcí. Tato práce hodnotí, z hlediska dostupné literatury, dlouhodobý vývoj individuální rekreace na Plzeňsku. Může posloužit jako informační zdroj, který vypovídá o druhém bydlení v obci Pocinovice. Z dotazníkového šetření v obci získaná data mohou posloužit jako aktuální obraz o současném využívání objektů spojených s druhým bydlení.

Sociální, ekonomické a ekologické důsledky procesu suburbanizace ve vybrané oblasti

Studentka: Monika Skřepská, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

V bakalářské práci je studován proces suburbanizace, který je často vnímán jako samostatná etapa procesu urbanizace. Suburbanizace je obvykle ztotožňována pouze se stěhováním obyvatelstva ven z města a především s novou nízkopodlažní výstavbou rodinných domů ve venkovské a přírodní krajině. Tyto příměstské zóny jsou často označovány jako satelitní městečka. Vedle nich mohou vznikat i zóny komerční zástavby. Suburbanizace je ovšem komplexní proces, který s sebou přináší řadu sociálních, ekonomických a ekologických důsledků. Jako modelové území pro hodnocení bylo zvoleno město Ústí nad Labem a jeho zázemí.

Cyklostezky v oblasti CHKO Železné hory a jejich význam pro rozvoj cestovního ruchu

Studentka: Marta Musílková, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Cyklotrasy a cyklostezky, tedy obecně cykloturistika se v posledních několika letech stává velmi oblíbenou aktivitou ve volném čase lidí. Nejen, že je šetrná k životnímu prostředí, prospěšná z hlediska zdraví a zdravého pohybu, ale i nenáročná na vybavení potřebné k provozování cykloturistiky. Práce je soustředěna do CHKO Železné hory, zmapování stávajících cyklotras a jejich infrastruktury především však z hlediska služeb a s tím spojeného cestovního ruchu. Dále pak poukazuje na přírodní a kulturní památky nacházející se v daném území. V praktické části se práce zabývá především porovnáním jednotlivých faktorů spojených s cyklotrasami přímo procházejícími CHKO Železných hor. Na základě zmapování území a získaných informací z pohledu strategického plánování a cestovního ruchu práce předkládá návrh pro vytvoření podkladů vhodných pro územně plánovací dokumentaci a strategické plány na mikroregionální úrovni. V neposlední řadě pak ještě návrh na informovanost a propagaci tohoto území.

2009

Strukturální změny ve vývoji krajiny na příkladu okresu Plzeň - sever

Student: Michal Polcar, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Bakalářská práce se zabývá hodnocením změn v krajině v dlouhodobém časovém horizontu na základě statistických a mapových podkladů. Zájmovým územím je okres Plzeň – sever, v němž byly rozlišeny tři modelová území. Hodnocení změn v krajině bylo provedeno na základě evidence půdního fondu za jednotlivé významné roky 1845, 1948, 1990 a 2000. Součástí práce jsou též kapitoly o možnostech hodnocení krajiny a nezbytná charakteristika zájmové oblasti. Snahou práce nebylo jen popsat změny v krajině, ale také tyto změny zdůvodnit. Změny v půdním fondu zájmového území byly také porovnány s údaji dostupnými za celé Česko. Závěrečné kapitoly práce jsou věnovány zhodnocení vývoje z hlediska převažujících krajinných procesů a trendů, které byly charakteristické pro jednotlivá období. Vývoj v modelových územích byl podle očekávání odlišný v závislosti na specifikách dané oblasti.

Důsledky víkendového vyloučení nákladní a kamionové dopravy z hlediska kapacit odstavných ploch

Studentka: Miroslava Rosáková, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Práce se zaměřena na vyhodnocení důsledků rostoucí dopravní zátěže vybraného úseku dálniční sítě ve vztahu ke specifikaci současných kapacit a teoretických potřeb pro odstavení kamionové a nákladní dopravy v čase uvažovaného víkendového omezení. Podkladem pro hodnocení dopravní zátěže se v rámci práce staly výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti z roku 2005. Součástí práce je i zdokumentování připravenosti v oblasti legislativy a platných technických norem a předpisů.

Finanční zdroje na obnovu kulturních památek

Studentka: Drahoslava Vohnoutová, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Péče o kulturní památky by měla být nedílnou součástí každé dobře fungující společnosti. Tato péče stojí na třech pilířích, jednak legislativním, dále odborném a v neposlední řadě ekonomickém. V bakalářské práci jsem poukázala na to, jak jsou nastaveny mantinely v legislativním rámci, ale především jaké jsou ekonomické možnosti záchrany kulturního dědictví v podmínkách ČR, s důrazem na možnosti získání finančních prostředků z dotací či grantů národních i mezinárodních. Nejprve jsou zde uvedeny základní pojmy, v další části následuje přehled možností čerpání finančních prostředků z domácích, tj. národních, ale i mezinárodních zdrojů spolu s jednotlivými podmínkami poskytovatelů. V poslední části jsou představeny konkrétní příklady z praxe a v úplném závěru shrnutí poznatků o možnostech čerpání dotací z různých zdrojů s poukázáním na výhody, ale i nevýhody z toho plynoucí.

Sběr a zpracování dat vrstev „Ochrana přírody“ pro ÚAP – ORP Žatec

Studentka: Hana Kozlerová, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D.

Tato bakalářská práce se věnuje tvorbě územně analytických podkladů, konkrétně pro obec s rozšířenou působností Žatec. Úvodní kapitoly se zabývají teoretickou částí, definicí základních pojmů a tvorbě těchto podkladů v obecné rovině. Navazující kapitoly se zabývají přímo vstupem dat do prostředí databáze a softwarovým zajištěním. Konkrétněji jsou rozepsány vrstvy územně analytických podkladů, které se dotýkají ochrany přírody. Výsledkem této práce jsou výkresy, jež tvoří část podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území. Závěrečná část krátce hodnotí současné využití územně analytických podkladů, zmiňuje jejich prezentaci veřejnosti a upozorňuje na chystanou změnu ve stavebním zákoně.

NPR Jezerka – Negativní vlivy a jejich dopad na strukturu lesního ekosystému NPR Jezerka

Studentka: Lucie Benešová, Vedoucí BP: Ing. Vladimír Brůna

V bakalářské práci se budu zabývat negativními antropogenními vlivy, které působí na NPR Jezerka. Cílem je analýza a vyhodnocení antropogenních vlivů na lesní ekosystém NPR Jezerka (zda a jak byla ovlivněna struktura porostu, zdravotní stav, skladba dřevin, eroze vzniklá lidskou činností, atd.). Prostředek pro analýzu a zhodnocení stavu lesního ekosystému NPR Jezerka bude využit geografický informační systém. V prostředí GIS budou analyzovány časoprostorové vztahy struktury lesního ekosystému a možné varianty ohrožení systému v daném území, včetně možných řešení nápravy.

Sportovní zařízení a jejich význam pro obyvatele města Mostu

Studentka: Kamila Lozinčáková, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Má bakalářská práce je věnována hodnocení kvantitativní analýze ploch a zařízení sportu a oddychu města Mostu ve vztahu k jejich rozmístění. První část bakalářské práce pojednává o významu sportovních aktivit v rámci struktury občanské vybavenosti. Druhá část se věnuje konkrétnímu výzkumu sportovních zařízení na území města Mostu, jejich kvantitativnímu hodnocení a celkové dostupnosti. Práce je zaměřena především na případné využití jako podkladu v rámci budoucího plánovaného územního rozvoje.

2008

Zmapování informovanosti litoměřické veřejnosti o projektu Litoměřice zdravé město a místní Agenda 21

Student: Lukáš Pařízek, Vedoucí BP: Ing. Jan Popelka, Ph.D.

Analýza důsledků plánované výstavby komunikace R35 přes území CHKO Český ráj

Tato bakalářská práce vzniká v době, kdy se po několika letech blíží rozhodnutí o vedení rychlostní silnice R35 v oblasti Českého ráje. Cílem práce je souhrnná analýza důsledků této významné investice na zmiňovanou oblast. Předmětem je především hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí na základě současného stavu dopravy na silnici I. třídy I/35, popis a odlišnosti nejdiskutovanějších variant navrhovaného vedení R35, hodnocení argumentů a postojů široké veřejnosti a obcí k investičnímu záměru.

Student: Ondřej Černohouz, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Vliv hnědouhelného hornictví na proudění povrchových a podzemních vod v centrální části SHP

Diplomová práce je zaměřena na popsání, zmapování a následnou analýzu změn a vývoje hydrologického a hydrogeologického charakteru území centrální části severočeské hnědouhelné pánve. Zvláštní pozornost je věnována analýze změn v hydrografické síti s využitím starých mapových podkladů a jejich analýzou v prostředí GIS. Práce se také v menší míře věnuje historii a současnosti těžby hnědého uhlí v zájmové oblasti. Na závěr se tato práce zabývá problematikou hydrických rekultivací a obnovou, nebo přesněji tvorbou nového hydrologického režimu území. Popsány jsou provedené a nejbližší plánované hydrické rekultivace zatápěním zbytkových jam.

Student: Lukáš Morche, Vedoucí BP: Ing. Kateřina Křováková

Změny životního prostředí v Teplicích z historie po současnost v mapách

Smyslem mé bakalářské práce je postihnout změnu životního prostředí, provést analýzu dat a popsat danou situaci, jak se vyvíjela v Teplicích v mapách od historie po současnost. S ohledem na životní prostředí versus těžba uhlí a vývoj průmyslu v celé lokalitě. Prozkoumáním Státního archívu v Teplicích a knihovny Muzea města Teplic nalézt kolik map lze využít pro bakalářskou práci. Mapy převést do digitální podoby a pomocí určitého softwaru georeferencovat. Postihnout historickou přeměnu krajiny, tak jak byla zakreslena v mapách.

Studentka: Miroslava Šimůnková, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D.

Vývoj land – use bývalé obce Rochlice na Liberecku

Analyzovat využití země v katastrálním území Rochlice za využití nástrojů GIS na starých i aktuálních mapových podkladech. Vytvoření rekonstrukčních map v prostředí GIS na základě starých mapových podkladů. Porovnání charakteru land use v několika obdobích na základě morfometrických charakteristik. Analyzovat změny ve využívání a dlouhodobé tendence. Konečné zhodnocení se statistickým vyhodnocením.

Studentka: Veronika Kormošová, Vedoucí BP: Ing. Kateřina Křováková

Digitální archiv starých map průmyslových oblastí

Bakalářská práce se snaží zachytit vývoj významných průmyslových podniků v Ústí nad Labem na základě studia starých map. Zvláštní důraz je v první fázi kladen na digitalizaci starých map zachycujících sledovanou oblast přímo v archivech pomocí levného a dostupného vybavení. Účelem této části práce je vytvoření digitálního archivu. Z údajů získaných přímo z map byla sestavena databáze, jenž je s kopiemi všech map umístěna na mapovém serveru FŽP. V další části se práce zabývá georeferencováním a převodem map do vhodného georeferenčního systému. Poté následuje proces vektorizace, jehož cílem je zjištění údajů o velikosti pozemků a zastavěné plochy jednotlivých podniků. Finální fází práce je zhodnocení významných vývojových trendů průmyslových podniků, tak jak jsou zachyceny na dostupných starých mapách.

Student: David Hájek, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D.

Digitální 3D herbář vybraných druhů rostlin

Tato práce se zabývá tvorbou trojrozměrného digitálního fotografického herbáře. Popisuje pořizování fotografií stereoskopickou metodou, zpracování těchto snímků pro tvorbu prostorových fotografií. V tomto případě byla zvolena jedna z několika stereoskopických metod - anaglyfická metoda. Převážná část práce se zabývá vytvořením takovéhoto herbáře, sloužícího pro prohlížení 3D fotografií rostlin v prostředí standardního internetového prohlížeče. Pro tvorbu této internetové aplikace byly použity HTML {--} hypertextový značkovací jazyk, CSS {--} kaskádové styly a PHP {--} skriptovací programovací jazyk. Botanická část práce zařazuje jednotlivé taxony zároveň s jejich prezentací v prostředí internetového prohlížeče.

Student: Štefan Brštiak, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D.

2007

3D vizualizace a návrh rekultivace kamenolomu Měrunice [5/2007]

Bakalářská práce 3D vizualizace a návrh rekultivace kamenolomu Měrunice se zabývá 3D vizualizacemi rekultivací v prostředí GIS a jejich využitím. Rovněž sleduje vývoj rekultivací v České republice, zkoumá výhody a nevýhody jednotlivých metod. Zabývá se také využíváním GIS aplikací pro různé 3D návrhy a digitální modely v běžné praxi. Výstupem práce je návrh rekultivací kamenolomu Měrunice, jeho digitální modely a důlní mapy.

Studentka: Lenka Guntherová, Vedoucí BP: Ing. Kateřina Křováková

Vývoj druhého bydlení ve vybrané části CHKO Kokořín [5/2007]

Míra druhého bydlení je velice pozoruhodný fenomén naší doby. Jedná se o využívání objektů k rekreaci a odpočinku. Nejvýznamnější nárůst objektů druhého bydlení byl zaznamenán po roce 1947 a pokračoval až do konce 80 let 20. století. Tato práce má vyhodnotit význam dlouhodobého rozvoje individuální rekreace ve vybrané části CHKO Kokořín a posoudit možné dopady na krajinu. Porovnáním dat s jiným místem v České republice byla zjištěna řada podobností jako např. míra současného využívání rekreačních objektů k trvalému bydlení, nebo negativní dopady na krajinu, způsobené např. zakládáním černých skládek. Dotazníkovým šetřením byla zjištěna vysoká míra využívání starších usedlostí (především z 19. a první čtvrtiny 20.stol), pro účely druhého bydlení i celá řada dalších skutečností např. minimální přírůstek nově postavených rekreačních objektů. Z mapových podkladů a odborných publikací byl zaznamenán jak trvalý pokles počtu obydlených domů, tak i obyvatelstva v obci trvale žijícím. Práce by mohla být použita jako informační zdroj, který vypovídá o území a obci Medonosy, její minulosti a současnosti spojené s druhým bydlením, případně pro práce podobného zaměření.

Student: Lukáš Novotný, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Využití mobilních navigačních zařízení při mapování krajiny [5/2007]

Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití mobilních navigačních zařízení pro mapování krajiny. V práci je uveden stručný přehled mobilních navigačních zařízení a programových prostředků vhodných pro mapování krajiny včetně jejich krátkého popisu. Součástí práce je i porovnání vybraných GPS přijímačů na základě parametrů uváděných výrobcem a testování přesnosti několika volně dostupných programů pro transformaci souřadnic mezi souřadnicovými systémy WGS-84 a S-JTSK. Dále je v bakalářské práci popsán postup konverze vlastních dat (map) mezi desktop GIS a mobilním navigačním zařízením.

Student: David Pavlíček, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D.

Využití GIS při podpoře správy průmyslových areálů [5/2007]

Dnes si již skoro nedokážeme představit, aby prosperující firma existovala bez podpory informačních technologií. Jednou z nových informačních technologií jsou geografické informační systémy, které pracují s prostorovými a popisnými daty. Tato bakalářská práce je zaměřena na využití technologie GIS a při podpoře správy průmyslového areálu. Cílem této práce je uvedení několika příkladů využití této technologie v praxi, zhodnocení přínosů tohoto řešení a návrh možné integrace s ostatními informačními systémy.

Student: Milan Šmíd, Vedoucí BP: Ing. Miluše Dolanská, Ph.D.

Využití metod GIS a DPZ při hodnocení změn krajinné diverzity a ekostabilizačních složek v zemědělské krajině [5/2007]

Práce se zabývá hodnocením vývoje kulturní krajiny pomocí interpretace leteckých snímků se zaměřením na ekostabilizační složky krajiny a strukturu zemědělské kulturní krajiny. Práce obsahuje charakteristiku modelového území, metodiku práce, samotný postup úpravy dat a hodnocení změn analýzami.Datové vstupy DPZ z let 1946, 1987, 1998 byly zpracovány v programu Leica Photogrammetry suite. Tato data sloužila jako podklady pro analýzy změn vybraných prvků krajiny a jejich struktury. Dále posloužila k vyhotovení vektorových mapových podkladů krajinného krytu.Při prostorových a statistických analýzách byly sledovány tyto prvky: ovocné sady a vinice, celková změna či stabilní využívání pozemků a struktura orné půdy na vybraném modelovém území.

Student: David Marenčák, Vedoucí BP: Ing. Jitka Prchalová

Vývoj hodnocení krajiny při zpracování územně plánovací dokumentace na příkladu obce Sněžné [5/2007]

Krajina má velmi složitou podstatu, což zapříčiňuje velké rozdíly v jejím vnímání z hlediska pojetí krajiny, a jistý subjektivní faktor vnímání krajiny. Krajina je složitý systém, který nelze pochopit analýzou jednotlivých částí, ale pouze systémovým a holistickým přístupem. Při hodnocení krajiny zkoumáme vazby, procesy a principy v krajině, které lze dokumentovat. Což jsou například hlediska: ÚSES, ekologická stabilita, geologické a půdní poměry, vláhové poměry, biodiverzita, terénní podmínky, atd. Z těchto dokumentů lze složit mozaiku údajů, jejichž analýzou a zmapováním poznatků získáme vývoj hodnocení krajiny na modelovém území obce Sněžné. Území obce Sněžné jsem si jako příklad vybral z důvodu vysokého krajinného potenciálu.

Student: Petr Piechula, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Urbanistický vývoj města Mostu a změny funkčního využití krajiny [5/2007]

Bakalářská práce dokumentuje celkový urbanistický vývoj města Mostu, od jeho dávné historie počínaje archeologickými památkami prvního osídlení na území dnešního okresu. První část je věnována vývoji starého města Mostu a jeho kulturních památek. Nedílnou součástí je dokumentace zbourání strého a výstavba nového Mostu v 70. letech 20. století. Práce pojednává i o významu těžby hnědého uhlí v místech strého a nového města Mostu a následných rekultivacích krajiny, se kterými je město Most velmi úzce spjato. Mnohá z rekultivovaných území jsou známa po celé České republice, hlavně autodrom a hipodrom. Závěr je věnován porovnání starého a nového města z hlediska rozdílů ve využití funkčních ploch a vzájemné vazbě funkčních ploch – průmyslové a obytné zóny ve vztahu k centru města.

Studentka: Iveta Holá, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Zaniklé rybníky v okolí Opatovického kanálu [5/2007]

Bakalářská práce se zabývá problematikou vývoje rybniční soustavy v oblasti východních Čech, se zaměřením na soustavu v okolí Opatovického kanálu. Hlavním cílem práce, je popsat a graficky znázornit vývoj rybniční soustavy, od jejich počátků až po současný stav. Práce shrnuje důvody vzniku rybníků a Opatovického kanálu, popisuje jejich význam, využití a příčiny úpadku rybníkářství na tomto území. Z dnešního hlediska, posuzuje rovněž možnosti obnovy vybraných rybníků.

Student: Martin Oliva, Vedoucí BP: Ing. Vladimír Brůna

2006

Strukturální změny využití krajiny na příkladu okresu Liberec [5/2006]

Strukturální změny krajiny při jejím využívání, jsou odrazem antropogeního vlivu na krajinu. Nejvýraznější změny se dají předpokládat po roce 1845 do současnosti. Je to důsledek způsobený velkými změnami ve způsobu hospodaření v krajině a s rozrůstající se společností a jejich požadavků na uspokojení potřeb. Studie má ukázat zda se krajina změnila, a popřípadě na tyto změny poukazovat. Porovnáním dat za jednotlivá období (1845, 1948, 1990, 2000) a jejich zpracováním byl zjištěn sestupný trend v rozloze ZPF (zemědělský půdní fond) v závislosti na rozšiřování urbanizovaného území a ostatních nezemědělských ploch. Detailnějším porovnáním u modelových území bylo prokázáno, že funkční využití ploch se výrazně nezměnilo. Změny prodělal způsob hospodaření na nich. Práce by mohla být nápomocná při dalším studiu krajiny v libereckém okrese.

Student: Čeněk Pova, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Využití zemědělské půdy v okrese Hodonín z hlediska rozvoje vinohradnictví v letech 1910 - 2005 [5/2006]

Bakalářská práce pojednává o změnách ve využití zemědělské půdy se zaměřením na specifickou s řešeným územím spojenou kulturou - vinicemi. Rozmezí let 1910 – 2005 bylo dáno jako modelové období zajišťující změny historické i sociální, které se odrazily ve využití zemědělské půdy. Změny ve využívání zemědělské půdy byly vyhodnoceny pro jednotlivé roky 1845, 1948, 1990 a 2000 na základě údajů evidence půdy zpracovaných v minulosti na Přírodovědecké fakultě UK Praha. V průběhu měsíců ledna a února 2006 bylo provedeno navíc dotazníkové šetření mezi vinaři. Závěrem práce jsem se zabývala, jak vinohradnictví ovlivňuje cestovní ruch v okrese Hodonín a jaké má vyhlídky na rozvoj.

Studentka: Petra Štěpánková, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Trojrozměrná vizualizace a interpretace historické krajiny na Benešovsku [6/2006]

Záměrem této bakalářské práce bylo zpracování leteckých snímků oblasti Benešova nad Ploučnicí v okrese Děčín. Na základě zpracovaných leteckých snímků byla provedena interpretace historické krajiny. Výstupem této práce je trojrozměrná vizualizace Benešovského údolí v letech 1954, 1982 a 1994 pomocí simulovaných průletů nad krajinou pro každý rok. Výsledky bakalářské práce se stanou podkladem pro hodnocení socioekonomického vývoje historické krajiny v rámci projektu GEOSCAPE.

Studentka: Michaela Pešková, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D.

Rekonstrukce krajinného krytu v oblasti Bílinska na základě historických leteckých snímků [6/2006]

Bakalářská práce je zaměřena na zpracování leteckých snímků Bílinska v letech 1938-1995. U snímků byla provedena ortorektifikace a následně byla vytvořena mozaika pro jednotlivé roky. Ze zpracovaných snímků byl rekonstruován digitální model terénu, který se dále využil pro vznik trojrozměrného obrazu krajiny jednotlivých roků. Pro názornou představu o tom,
jak krajina v minulosti vypadala, byl vytvořen vizuální průlet nad oblastí. Výsledkem je rekonstrukce historické krajiny na Bílinsku v roce 1938, 1987 a 1995.

Studentka: Jana Ondrejková, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D.

Modelování reliéfu v oblasti Radovesické výsypky a jejího okolí v období 1938 - 1995 [6/2006]

Cílem práce bylo vytvoření trojrozměrného modelu terénu na základě historických leteckých snímků v okolí Radovesické výsypky. Jednalo se o rok 1938, 1987 a 1995. Tyto snímky musely být ortorektifikovány, digitalizovány a interpretovány. Ortorektifikace byla provedena dvakrát. Nejprve byla provedena se snímky s 20 – 30% překrytem a později s 60% překrytem, aby bylo možné rekonstruovat digitální model terénu (DMT) ve zpracovaných letech. Z DMT byla provedena trojrozměrná vizualizace území a simulované průlety územím v jednotlivých letech.

Studentka: Helena Škoulová, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D.

Retrospektivní monitoring zemědělské půdy v oblasti Třebenicka v období 1949 - 1995 [6/2006]

Práce se zabývá zpracováním leteckých snímků v jednotlivých letech 1949, 1982 a 1995. Na základě těchto zpracovaných dat zhodnocuje vývoj krajinného pokryvu se zaměřením na ornou půdu. V práci je zahrnuta charakteristika řešeného území Třebenicka, metodika postupu při zpracování leteckých snímků a vlastní postup a následně zhodnocení krajiny pomocí analýz. Pro vlastní zhodnocení vývoje velikostí ploch bylo vybráno modelové území, kde byla provedena podrobnější digitalizace a interpretace a následně zhodnocení změny struktury krajiny.

Studentka: Kateřina Steklá, Vedoucí BP: Ing. Jitka Prchalová

Využití leteckých snímků k analýze a monitoringu na modelové oblasti Klášterecko [6/2006]

Náplní bakalářské práce je pomocí archivních leteckých měřických snímků zhodnotit vývoj využití a přetváření krajiny člověkem na modelovém území Klášterecka v rozmezí let 1964 až 1996. Letecké snímky byly zpracovány pomocí programu Leica Photogrammetry Suite 8.7 a následně byly vytvořeny databáze změn v území pro sledované období. Jedním z výsledků bakalářské práce jsou mapové podklady krajinného pokryvu v jednotlivých sledovaných letech, vytvořené v prostředí GIS. Hodnocení změn v krajině bylo provedeno analýzami v programech ArcView GIS 3.2 a ArcGIS 9.1. Sledovány byly především časoprostorové změny v rozrůstání zastavěné plochy do volné krajiny a ve vedení komunikací.

Student: Pavel Richter, Vedoucí BP: Ing. Jitka Prchalová

Hodnocení vývoje kulturní krajiny modelování oblasti Vejprtska na základě leteckých snímků [6/2006]

Náplní bakalářské práce je zpracování historických leteckých měřických snímků modelové oblasti Vejprtska, jejich interpretace a provedení vyhodnocení vývoje kulturní krajiny na základě překryvných analýz. Zpracování leteckých snímků bylo provedeno pomocí geografických informačních systémů v programech Leica Photogrammetry Suite a Erdas Imagine. Hodnocení vývoje kulturní krajiny bylo provedeno na základě překryvných analýz v programu ArcView GIS 3.2. Sledovány byly především změny celkového půdního krytu a změny ve velikosti výměry lesních porostů s ohledem na problematiku imisních holin Krušných hor.

Student: Jiří Ondráček, Vedoucí BP: Ing. Jitka Prchalová

Změny ve využití krajiny v oblasti Verneřicka v letech 1954 až 1994 [6/2006]

Bakalářská práce se zabývá hodnocením změn ve využití krajiny v oblasti Verneřicka v letech 1954 až 1994. Je zaměřena na využití zemědělské a lesní půdy. V práci byly využity programy, ve kterých byla provedena ortorektifikace leteckých měřických snímků, jejich následná digitalizace a interpretace. Dále byl vytvořen digitální model terénu, na základě něhož byly provedeny analýzy, které vedly k získaným výsledkům. Kromě leteckých snímků byly využity další zdroje např. historické katastrální mapy a archivní záznamy. Na jejich základě bylo porovnáno využití krajiny v jednotlivých letech a zhodnoceno potenciální ohrožení území erozí. Práce bude v rámci projektu GEOSCAPE porovnána s modelovým územím Benešovska, kde bude zhodnoceno Verneřicko jako periferní a Benešovsko jako jádrová modelová oblast.

Student: Petr Králík, Vedoucí BP: Ing. Jitka Prchalová

Retrospektivní monitoring lesního krytu Petrovicka v letech 1953-1982-1996 [6/2006]

Bakalářská práce je zaměřena na retrospektivní monitoring lesního krytu Petrovicka v letech 1953, 1982 a 1996 za využití archivních leteckých černobílých snímků. Pomocí dostupných technologií je v současné době možné jejich zpracování ortorektifikací až na konečný ortofotosnímek. Zpracované snímky se dají dále využívat. Jednou z možností je překrytí snímků nad vytvořeným digitálním modelem reliéfu, což umožní simulovat průlety nad jednotlivými roky. Další možností je vektorizace snímků s následnou interpretací, na jejímž základě je možné analyzovat vývoj krajiny. Získané výsledky lze využít v mnoha oborech, např. v lesním hospodářství.

Studentka: Jana Benešová, Vedoucí BP: Ing. Jitka Prchalová

Sledování změn krajinné struktury v okolí Srbské Kamenice pomocí archivních leteckých snímků. [6/2006]

Historické letecké snímky umožňují sledování vývoje krajinné struktury pomocí metod geografických informačních systémů a dálkového průzkumu Země. Cílem práce bylo zhodnocení změn vývoje kulturní krajiny v okolí obce Srbská Kamenice v letech 1938, 1953 a 2002. Data pro tuto práci byla nakoupena v rámci projektu Phare CBC „Vybudování geoinformační databáze pro přeshraniční oblast Česko-Saské Švýcarsko“. Letecké snímky nemohou být interpretovány přímo kvůli zkreslení. Bylo nutné provést ortorektifikaci snímků. Území bylo rozděleno do několika kategorií a sledovány změny krajiny.

Studentka: Anna Zikmundová, Vedoucí BP: Ing. Petr Bauer (CHKO LP)

Vytvoření interaktivní mapy pro území Národní park České Švýcarsko - 2004 [5/2006]

Náplní této bakalářské práce bylo shromáždění existujících zdrojů dat a informací o NP České Švýcarsko a digitalizace chybějících údajů. Zpracování dat a vytvoření map bylo provedeno pomocí GISu, v jehož prostředí byla vytvořena data, která charakterizují a specifikují zajímavá místa a památky NP. V rámci práce byly vytvořeny interaktivní mapy,3D modely terénu, které přibližují charakter a členitost daného území, a simulace průletů daného území.

Student: Jiří Šrámek, Vedoucí BP: Ing. Jitka Prchalová

Návrh využití GIS technologií v obci do 10 000 obyvatel - 2004 [5/2006]

Tato bakalářská práce mapuje situaci Geografických Informačních Systémů v České republice v rámci územně správních celků obcí. Zaměřuje se a zhodnocuje využití GIS ve městech a krajích. Hlavní téma práce poukazuje na další možná využití GIS technologií v obci do 10 000 obyvatel. Popisuje možná využití ku prospěchu veřejnosti a dalších zájmů ve veřejné správě. Zabývá se problematikou pořizování dat pro tvorbu GIS aplikací a vyhodnocuje získaná data na konkrétních příkladech. V závěru je navrhnuta metodická příručka, která by měla sloužit jako návod pro obce, které uvažují o pořízení geografického informačního systému a ještě jim nedisponují.

Student: Petr Růžička, Vedoucí BP: Ing. Jitka Prchalová

GIS v Pražských vodovodech a kanalizacích, a.s. [5/2006]

Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou aplikace geografického informačního systému (dále jen GIS) v akciové společnosti Pražské vodovody a kanalizace. Hlavním cílem práce je popis stávajícího GIS a návrh způsobu jeho dalšího rozvoje, který přinese zkvalitnění řízení a podpory rozhodovacích procesů při vedení společnosti.

Student: Miloš Lóži, Vedoucí BP: Ing. V. Brůna

2005

Propojení GIS a zákaznického informačního systému podniku Severočeské vodovody a kanalizace a.s. - 2004 [5/2005]

Student: Martin Zdich, Vedoucí BP: Ing. Tomáš Dolanský

2004

Význam železnice pro rozvoj Frýdlantského výběžku - [10/2004]

Studentka: Lenka Voňková, Vedoucí BP: RNDr. Petr Jirásek

Smolárny Českého Švýcarska - Hodnocení a obnova geografické databáze [6/2004]

Studentka: Petra Vesecká, Vedoucí BP: Mgr. Oldřich Holešínský

 

pozn.: za názvem bakalářské práce je uveden v hranaté závorce údaj o měsíci a roce obhájení

webmaster